Upír, vampír
Jednomu z nejobávanějších přízraků dalo jméno turecké slovo obur (démon).
Nemrtvý,nerozkládající se netvor v lidské podobě,který může vystupovat z hrobu,
sát lidem krev a tak z nich dělat rovněž upíry,má původ u Slovanů a patří
především k transylvánské a balkánské tradici. V Čechách se taková ytost nazývala můrou
nebo morousem. Dal se prý poznat podle zašpičatělích uší, bledé tváře s překvapivě
plnými rty, protáhlých špičáků, ochlupených dlaní a zvláštního mrtvolného zápachu.
Učinit z nemrtvého mrtvého bylo možno tak, že se vykopal z hrobu,srdce se mu protklo
zašpičatělým kůlem, případně se mu uťala hlava. Nálezy vampirických hrobů na českém území
svědčí o tom, že se lidé už v dávné minulosti velmi obávali podobných tvorů a s některými
nešťastníky naložili přesně tak, jak vyžadují tradiční protiupírské recepty.
Formy vampyrismu
- Revenant - Mrtvý, který podle lidových představ vycházel opětovně z hrobu.
- Vampýr nebo upír - Nejrozšířenější forma. Jednalo se o mrtvého, který žvýká v hrobě své tělo, polyká části svého oděvu nebo prostěradla, do kterého byl zabalen. Způsoboval smrt nejprve příbuzných, později i vzdálenějších osob.
- Mora - Dusila a mořila lidi a zvířata ve spánku.
- Vlkodlak - Poslední typ vampyrického cyklu vznikl z představy, že lidé mají schopnost na sebe brát zvířecí podobu, v tomto případě vlka, a v ní škodit ostatním.
